Kunětická hora

Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do druhé poloviny 14. století. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, pozdějšího vůdce vítězné panské jednoty v bitvě u Lipan.

Roku 1491 hrad kupují Pernštejnové, nejvýznamnější majitelé Kunětické hory. Za jejich éry dochází nejen k zásadní přestavbě celého hradního komplexu, ale i proměně nedalekých Pardubic a k vybudování rozsáhlé rybniční soustavy v okolí. Na vrcholu osamoceného kopce vulkanického původu vzniká na přelomu 15. a 16. století majestátní dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění, zahrnujícím mimo jiné šest strážních bran a tři rondely. Po odchodu Pernštejnů se význam hradu zmenšuje a jeho pád korunuje postupující švédské vojsko na sklonku třicetileté války. V dalších staletích Kunětickou horu ohrožovalo průmyslové lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století (za hrad intervenovali třeba Mikoláš Aleš nebo Alois Jirásek). Po první světové válce byly zahájeny ambiciózní záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.

Dnes je Kunětická hora národní kulturní památkou, nabízí dva prohlídkové okruhy s množstvím expozic a patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Pardubického kraje. V sedmdesátých letech se na Kunětické hoře natáčel televizní seriál Arabela.
 

V souladu s mimořádným opatřením ministra zdravotnictví zůstává hrad uzavřen a zahájení návštěvnické sezony se odkládá na neurčito.

In accordance with emergency measure issued by the Ministry of Health Kunětická hora castle has been closed and all tours and events have been cancelled until further notice.