Historická sídla v kulturní krajině

Sborník příspěvků z celostátního semináře konaného ve dnech 13.–15. září 2017 v Hořovicích.

Obsah:

• Věra Kučová / Význam vesnických sídel (a vernakulárních staveb) pro identitu kulturní krajiny
• Iveta Merunková / Krajina v nástrojích památkové péče a územního plánování venkovských sídel
• Tomáš Urban a Tereza Hrubá / Ochrana krajinného rázu jako příležitost pro zachování kulturních hodnot krajiny
• Aleš Rudl / Význam zeleně při utváření specifického rázu venkovských sídel
• Petr Kubeša / Stručný přehled použití alejí v historii a legislativa upravující jejich použití od poloviny 18. století do začátku století dvacátého
• Jan Pešta / Urbanismus vesnických sídel v krajině Podbrdska
• Jan Ži6ka / Hospodářské dvory v krajině Hořovicka a Osovska
• Alena Rákosníková / Stopy podnikání člověka v krajině Berounska
• Karel Foud / Urbanizace panství horšovickotýnských Lobkoviců a Trautmansdorffů na příkladu obory Horšov
• Jiří Kaláb / Familiantské vsi a jejich umístění v krajině
• Tomáš Nitra / Kulturní krajina v podhůří Jeseníků na Krnovsku
• Jaroslav Novosad / Krajina a lidová architektura na Valašsku
• Vladimíra Paterová / Petrova bouda v paměti Krkonoš
• František Ledvinka a Jitka Ledvinková / Soubor lidové architektury Zubrnice a krajina
• Hana Vincenciová / Hodnoty souznění krajiny a sídel v okolí Miřetic (Příspěvek k poznání území s osobitou identitou)
• Pavel Novák / Vývoj krajiny na Novodvorsku a Žehušicku od závěru 18. století do poloviny 20. století
• Alena Vinařová / Krajina Třeboňska – krajina UNESCO?
• Pavel Hájek / Venkovská architektura Písecka – dílo Jana Panovce