Na hradě Kunětická hora byla dokončena významná stavební obnova připomínající odkaz architekta Dušana Jurkoviče

Slavnostního ukončení projektu obnovy státního hradu pod názvem Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva se dnes zúčastnil ministr kultury Lubomír Zaorálek, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a čelní představitelé pardubického regionu.

„Téměř symbolicky, při postupném otevírání kultury, se potkáváme na Kunětické hoře, jejíž část se dnes po téměř třech letech prací a čtyřech dekádách, kdy byla veřejnosti nepřístupná, opět otevírá do krásy a do podoby, kterou jí před sto lety vtiskl Dušan Jurkovič svým nezaměnitelným rukopisem,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.


„Těší mne, že jsme dokončili další významnou obnovu z evropských peněz a shodou okolností přesně v dobu, kdy si připomínáme 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna, majitele Kunětické hory, za jehož působení proběhla rozsáhlá přestavba hradního areálu. Další významnou stopu na podobě hradu zanechal přední prvorepublikový architektu Dušan Jurkovič, a právě k té se díky obnově nyní vracíme,“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Předmětem projektu byla zásadní stavební obnova západní části hradu (nepřístupného Jurkovičova paláce s novou vestavbou a zastřešením) a obnova 6. brány. Obnovena byla rovněž prvorepubliková dřevěná veranda v prostoru severní linie nádvoří navazující na objekt 6. brány. Řešení vychází z dochované historické dokumentace, která při své realizaci v první polovině minulého století navazovala na projekt architekta Dušana Jurkoviče. Slouží jako nové návštěvnické centrum (pokladna, odpočinkové zázemí pro návštěvníky). 

Šestá brána je jedinou branou v posledním, nejužším hradebním okruhu. V ní se zachoval ve fragmentech původní interiér, navržený v rámci rozsáhlé rekonstrukce celého areálu Kunětické hory ve 20. letech architektem Jurkovičem. Až na některé menší, avšak nezbytné úpravy se dispoziční uspořádání tohoto objektu neměnilo. Konstrukční řešení vychází z historicky cenných dochovaných konstrukcí a materiálů. Pro restaurované konstrukce byly použity dřevěné prvky, oprava povrchů byla provedena vápennými omítkami a obnova nábytku z identických materiálů, z jakých byly vytvořeny dochované fragmenty. Rekonstrukcí prošly historické Jurkovičovy interiéry, konkrétně Zelený a Červený salonek (dřevěné obložení stěn, kazetové stropy, repliky původních lustrů apod.) a schodišťová hala.

Jurkovičův palác, historicky uváděný jako dvořanská světnice, byl v rámci projektu očištěn od novodobých, necitlivých zásahů pocházejících ze 70. let minulého století, byl opraven fragment vnějšího schodiště a celkově se obnova navrátila k programu vestavby významného prvorepublikového architekta Dušana Jurkoviče ( 1868-1947). Vestavba proto tvoří vnitřní nádvoří v jihovýchodní části prostoru, vymezeného historickým zdivem. Oceloskleněná konstrukce nové vestavby je provedena jako samonosná na ponechané betonové desce bez přímého kontaktu s historickým zdivem. Vestavba se architektonickým výrazem záměrně odděluje od historických částí objektu, současně neovládá prostor a plně se podřizuje charakteru historické památky. Právě v těchto obnovených prostorách vznikla nová moderní expozice, zaměřená na osobnost Dušana Jurkoviče a jeho architektonické počiny především ve východních Čechách. Další expozice potom mapuje stavební vývoj objektu, především záchranu hradního areálu Muzejním spolkem ve 20. a 30. letech minulého století.

Projekt pamatoval i na zlepšení ochrany a zabezpečení památky požárními a zabezpečovacími technologiemi, zvýšil se komfort pro návštěvníky vytvořením nového zázemí, obnovený Jurkovičův palác disponuje bezbariérovými toaletami.  

Projekt byl financován z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014-2020 (IROP) Evropské unie v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace a ze státního rozpočtu. Celkové výdaje: 88 020 924 Kč, z toho 61 102 868 Kč ze strukturálních fondů (ERDF) a 15 413 706 Kč ze státního rozpočtu.  Celkové nezpůsobilé výdaje projektu (vlastní zdroje) činí 11 504 350 Kč. Realizace byla započata v roce 2018, ukončena letos.

V současné době běží na hradě druhý projekt IROP-ITI pod názvem Kunětická hora - Divadlo na hradě i v podhradí, který je zaměřen na provedení restaurátorských prací a památkové obnovy hradního paláce. Dojde k úpravě povrchů palácového nádvoří dle archeologických situací, obnově historických omítek jižního křídla, restaurování kamenických prvků, opravě elektrorozvodů, instalaci bezpečnostního osvětlení a ozvučení exteriérů a expozičních prostor. Projekt také řeší revitalizaci přírodního amfiteátru v podhradí, zahrnující opravu jeviště, úpravu okolních ploch a generální opravu budovy sociálního a technického zázemí amfiteátru, včetně úpravy rozvodných sítí a zpevněných ploch (parkoviště, komunikace). Revitalizace přírodního amfiteátru v podhradí navazuje na provedené úpravy okolní zeleně, realizované v uplynulém období v rámci projektu OPŽP, a významně zkvalitní zázemí pro konání open air akcí.

Veřejnosti tak bude od letošní sezony přístupný pouze Jurkovičův palác a to formou komentovaných prohlídek.

Fotografie ke stažení

Soubory ke stažení

Související kontakty

Nepodléhá CC

Bc. Miloš Jiroušek

  • správce objektu - kastelán
  • 466 415 428, 606 806 303
  • Ráby 6/, Kunětická Hora
  • Nic není černobílé ;-)

Mgr. Lucie Bidlasová

  • vedoucí oddělení
  • 773 775 944
  • 3/, Sychrov 3
Nepodléhá CC

PhDr. Miloš Kadlec

  • ředitel/ka územní památkové správy
  • 482 360 003, 603 105 335
  • 3/, Sychrov 3