Obnova Jurkovičova paláce, 6. brány a přístavku

IROP-ITI: Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva


Hrad Kunětická hora

Existenci hradu Kunětická hora lze předpokládat již v druhé polovině 14. století. Za dob husitských válek byla hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka přestavěna do podoby dobře opevněného hradu, vyznačujícího se rozsáhlým předhradím sloužícím k zimování polních vojsk. Roku 1491 přešla Kunětická hora do majetku Pernštejnů. Za Viléma z Pernštejna a jeho synů dosáhl hrad největšího rozkvětu. Do poloviny 16. století tento významný šlechtický rod uskutečnil zásadní přestavbu hradu v pozdně gotickém a renesančním duchu. Kunětická hora zaujímá výjimečné místo v dějinách hradní architektury výstavbou opevnění, které využívalo mohutných zemních valů a kruhových rondelů. Z rondelů se do dnešních dnů zachovaly pouze dva, jihozápadní padl za oběť těžbě kamene v minulých staletích. Celý systém obrany dále zajišťovaly jednotlivé hradební okruhy s příkopy, na přístupové komunikaci navázané na šestici strážních bran. Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna panství královské komoře a objekt postupně přestával plnit svou funkci. V roce 1645 dobylo Kunětickou horu švédské vojsko. Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze, kterou uspíšila také dlouhodobá těžba kamene, trvající až do počátku 20. století. Roku 1919 hradní zříceninu zakoupil pardubický Muzejní spolek, z jehož podnětu bylo ustaveno Kunětické družstvo, které následně zahájilo opravy a zabezpečovací práce. Ty byly zčásti provedeny podle projektu významného architekta Dušana Jurkoviče (na projektu spolupracoval architekt Jan Pacl). Právě na základě jeho koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s hodnotnými interiéry v západním traktu.

V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Pro neúdržbu a následný špatný stav musely být od poloviny 70. let postupně uzavírány jeho jednotlivé části, až došlo k uzavření hradu jako celku. Po provedení nezbytných oprav hradního paláce v severní části hradního komplexu byl hrad znovu zpřístupněn veřejnosti (1993) a další úpravy areálu probíhají průběžně až do dnešních dnů.

Západní část hradního komplexu, která je předmětem projektu IROP a zahrnuje mimo jiné Jurkovičův palác a objekt 6. brány, je kromě dnešní pokladny (situované v přízemí 6. brány) pro veřejnost již čtyři dekády nepřístupná.  Projekt IROP hodlá tento stav napravit (dokončení revitalizace 6. brány;  revitalizace ostatních částí západního křídla; oprava hradeb a realizace kroků nezbytných pro jejich zachování).

Hrad Kunětická hora s přilehlými pozemky byl v roce 2001 prohlášen za národní kulturní památku.
 

Projekt obnovy hradu z prostředků IROP zahrnuje:

obnovu západní ucelené části hradního komplexu.

První částí projektu je revitalizace západního křídla hradu. To tvoří 6. brána s navazující dřevěnou vestavbou (navazuje východním směrem) a objekt bývalé dvořanské světnice přiléhající k 6. bráně ze západní strany. Záměr počítá s restaurováním této části hradu do podoby mimořádně hodnotné rekonstrukce provedené architektem Dušanem Jurkovičem (1868 - 1947) ve 20. letech minulého století. Šestá brána je jedinou branou v posledním, nejužším hradebním okruhu. Jedná se o čtyřpodlažní historickou kamennou stavbu, situovanou při severní frontě hradeb. Součástí brány je na západě navazující krátké křídlo, obsahující 3 podlaží. V objektu 6. brány je dochován ve fragmentech původní interiér, navržený ve 20. letech 20. století architektem Jurkovičem. Kromě obnovení průchodu na zazděném schodišti ve východní části průjezdu a podobnému zprovoznění schodiště při styku se západním Jurkovičovým palácem v místnosti pokladny v 1. NP se dispoziční uspořádání nemění. Konstrukční řešení vychází z historicky cenných dochovaných konstrukcí a materiálů. Pro restaurované konstrukce budou použity dřevěné prvky, oprava povrchů bude provedena vápennými omítkami a obnova nábytku z identických materiálů, z jakých byly vytvořeny dochované fragmenty.

Druhou nosnou částí projektu je západní Jurkovičův palác historicky uváděný jako dvořanská světnice; novodobou vestavbu z 90. let 20. století obklopuje historické zdivo a fragmenty úpravy architekta Dušana Jurkoviče (vnější schodiště, parkánové stříšky). Novodobá vestavba necitlivě vyplnila obestavěný prostor paláce. Použití stavební technologie ocelobetonových vodorovných konstrukcí mělo destruktivní vliv na všechny předcházející etapy vývoje objektu. Cílem řešení v této části je očištění objektu od novodobých zásahů, oprava fragmentu vnějšího schodiště a návrat k programu vestavby architekta Jurkoviče. Plánovaná vestavba bude proto tvořit vnitřní nádvoří v jihovýchodní části prostoru, vymezeného historickým zdivem. Oceloskleněná konstrukce nové vestavby bude provedena jako samonosná na ponechané betonové desce bez přímého kontaktu s historickým zdivem. Vestavba se architektonickým výrazem záměrně odděluje od historických částí objektu, současně neovládá prostor a podřizuje se charakteru historické památky. V obnovených prostorách vznikne nová expozice. V přízemí se zaměří na osobnost architekta Dušana Jurkoviče a jeho architektonické počiny především ve východních Čechách. V prvním patře se bude expozice věnovat zásadní rekonstrukci hradního areálu, kterou architekt Jurkovič vedl ve 20. letech minulého století.

V nedávné době byly archeologicky odkryty základy a stěny prvního podlaží historické obranné věže, starší než samotný palác při 6. bráně. Jednou z premis návrhu je zpřístupnění odkrytého nálezu návštěvníkům hradu. Nový prohlídkový okruh využije odkrytý nález pod základovou (a dnes již stropní) deskou novodobé vestavby. Žádná stavební činnost spojená s budováním prohlídkové trasy nebude zasahovat do historických konstrukcí. Místo nálezu se po nutné úpravě a vyčištění ponechá v původní podobě, návštěvníci budou používat nově provedené lávky nade dnem archeologického výkopu.

Třetí nosnou část projektu představuje obnova prvorepublikové dřevěné verandy v prostoru severní linie nádvoří navazující na objekt 6. brány. Řešení vychází z dochované historické dokumentace, která při své realizaci v první polovině minulého století navazovala na projekt architekta Dušana Jurkoviče. Pro návštěvníky hradu vznikne v tomto prostoru dřevěné vestavby nové návštěvnické centrum (nová pokladna, odpočinkové zázemí pro návštěvníky).
 

Co čekáme od obnovy památky

  1. Zachování, obnovu a zatraktivnění národní kulturní památky
  2. Moderní pojetí prezentace národní kulturní památky pro 21. století
  3. Oživení a následování jedinečného odkazu architekta Dušana Jurkoviče
  4. Zpřístupnění dosud uzavřených částí památky pro nejširší veřejnost
  5. Vytvoření návštěvnického centra odpovídajícího současným nárokům
  6. Zvýšení návštěvnosti a výnosů, umožňujících další rozvoj objektu a zajištění péče o něj
  7. Zvýšení spolupráce se vzdělávacími institucemi
  8. Odstranění havárií, rekonstrukci poškozených částí
  9. Zlepšení ochrany a zabezpečení památky požárními a zabezpečovacími technologiemi

Vlastní předmět obnovy

  1. Stavební úpravy 6. brány,  5. brány, vestavba a přístavek:
    • 6. brána:
      • Dokončení vstupu, venkovní schodiště
      • Obnovení průchodu na zazděném schodišti ve východní části průjezdu
      • Zprovoznění schodiště při styku se západním Jurkovičovým palácem
      • Nátěry šindelů a oken
      • Konsolidace omítek vápennou vodou
      • Rehabilitace interiérů a původního vybavení
      • Dokončení oprav ve věži
    • Vestavba - západní křídlo
      • Očištění objektu od novodobých zásahů
      • Doplnění přípojek inženýrských sítí
      • Oprava betonové desky vestavby
      • Oprava omítek prostoru vestavby
      • Konsolidace omítek vápennou vodou
      • Nátěr pobití horní vyhlídkové lávky + šindelové střechy a stříšek
      • Rozebrání betonových tvárnic betonové lávky ochozu, vyčištění, opětovné položení
      • Nová samonosná oceloskleněná vestavba
      • Výstavní infrastruktura, vybavení
      • Podhled do sklepních prostor nad válcovou věží, ošetření ocelových nosníků, osvětlení prostoru z vyhlídkové lávky, nátěr vyhlídkové lávky
      • Sociální zařízení
    • Přístavek:
      • Zbourání stávajících dožívajících konstrukcí
      • Nová dřevěná konstrukce vycházející z dochované dokumentace z 1. republiky
      • Oprava zdiva nad střechou dřevěné vestavby
      • Cihlová mrazuvzdorná dlažba, pískovcové schody, dubové zákryty na stávající šachty
      • Vybudování pokladny, informačního a návštěvnického centra (omítky schodiště, otvor, inventář, osvětlení dveří, cihlová dlažba)
      • Zachování občerstvení
    • 5. brána:
      • Výměna šindelové krytiny 5. brány, oprava 5. brány, navazující plot ke střelnici
    • Přístřešek pro techniku údržby
    • Úpravy okolí – kácení a prořez náletů v pásmu 10 m, jílové izolace terénu v jižní a západní části
    • Venkovní osvětlení

Projekt obnovy západní části hradního areálu s názvem Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva je financován z Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014-2020 (IROP) Evropské unie v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace a ze státního rozpočtu. Celkové způsobilé výdaje: 71 886 890,00 Kč, z toho 61 103 856,50 Kč ze strukturálních fondů (ERDF) a 10 783 033,50 Kč ze státního rozpočtu.  Celkové nezpůsobilé výdaje projektu (vlastní zdroje) činí 6 973 798,47 Kč.

Název a identifikace projektu

  • název: Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva
  • registrační číslo: CZ.06.3.33/0.0/0.0/16_036/0007516
  • operační program: Integrovaný regionální operační program pro období 2014-2020 (IROP) v rámci Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace
  • prioritní osa: 3. – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí
  • specifický cíl: 3.1 – Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví
  • investiční priorita: 6c – Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví
  • doba trvání projektu: 28. 7. 2016 - 31. 7. 2021
  • Finanční podpora byla tomuto projektu přiznána Rozhodnutím ministra kultury č. 10/2018 ze dne 4. 7. 2018

Příjemcem je Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově.

 

Další informace a mediální ohlasy: